Žďár nad Sázavou

infrastruktura RRF úvěry pro obce
1 září, 2022
Zvýhodněný úvěr na výstavbu propojovací komunikace, od které se očekává rozmělnění dopravy.

Přes 41 milionů korun bez daně. To je hodnota nejdražšího projektu, který plánuje město Žďár nad Sázavou pro rok 2023. Jedná se o dlouho připravovanou propojku Brněnské a Jamské ulice, kolem obchodního centra S1 směrem k zahrádkářské kolonii. Pro řidiče vznikne okružní křižovatka, jejímž hlavním účelem je rozmělnění krizových bodů dopravy ve městě. Nově vybudovaná silnice by měla především ulevit velké světelné křižovatce u Conventu.

„Současný stav má za následek přetíženost křižovatek v dopravních špičkách. Od propojky si slibujeme, že ji využije část zákazníků obchodního centra namísto hlavní komunikace. Návštěvníci průmyslové zóny zase nebudou muset objíždět celý velký blok, jet přes tři různé hlavní křižovatky, ale využijí jeden kruhový objezd,“ vysvětluje přínosy Jan Prokop, vedoucí Odboru strategického rozvoje a investic města Žďár nad Sázavou.

V řadě čekají rybníky i obchodní dům

Město zbudováním této komunikace plní smluvní závazek, který dalo provozovateli obchodního centra. To bylo uvedeno do provozu v prosinci 2009.

V současné době se projekt nachází ve fázi výběru dodavatele. Vítězná firma bude mít na realizaci 14 měsíců.

„Rádi bychom smlouvu podepsali v září. Nyní čekáme na stavební povolení a dořešujeme administrativní úkony. Letos bychom chtěli zahájit přípravu staveniště, hlavní realizace bude probíhat od jara příštího roku,“ nastiňuje časový plán Jan Prokop.

Propojkou a revitalizací území bude moct být zrealizován také projekt na rozšíření obchodního domu a plánovaná budoucí zástavba bytových domů. „V blízkosti je zahrádkářská kolonie, která je ve vlastnictví města. Tím, že se nachází téměř v jeho středu a u vodní plochy, rádi bychom zde v budoucnu nechali vystavět rodinné domy,“ říká vedoucí odboru mající na starost strategický rozvoj.

Město řeší i řadu jiných projektů. Například finišuje rekonstrukci sídliště na Vodojemu. „Přímo u zmiňované propojky máme v plánu revitalizovat retenční nádrž, rybník Velký Posměch, který sbírá dešťovou vodu především z průmyslové zóny. Dále plánujeme odbahnit a revitalizovat rybník Velký Ždárský, který je v současnosti využíván pro chov ryb. Chtěli bychom ho využívat mimo jiné i pro rekreační a volnočasové účely,“ nastiňuje plány do budoucna Jan Prokop.

30 milionů od Národní rozvojové banky

Původní finanční náročnost projektu měla být přibližně o polovinu menší. Náklady se zvýšily nejen nárůstem cen stavebních materiálů, ale i dalšími realizacemi, které se k projektu přidaly.

„Nejdražší částí projektu je právě propojení nákupního centra s ulicí Jamskou, která je hlavní ulicí pro průmyslovou zónu. Součástí projektu je ale také smíšená stezka pro chodce a cyklisty, protihluková stěna, veřejné osvětlení, přeložky jednotlivých sítí, úprava zastávky MHD,“ říká Jan Prokop. „Při jakékoliv rekonstrukci se navíc snažíme o maximálně efektivní výsadbu zeleně a úpravu stávající, to platí i v tomto případě,“ dodává.

Město si vezme třicetimilionový úvěr od Národní rozvojové banky (NRB).

„Projekt propojky je pro nás strategicky velmi důležitý a současně finančně velmi náročný. Bohužel na tento typ projektů nelze čerpat dotace, proto jsme rádi, že jsme získali výhodný úvěr od NRB a díky tomu budeme projekt moct zrealizovat. NRB má pro obce a financování jejich projektů nezastupitelný význam.“ říká starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

200 metrů propojovací komunikace, od které se očekává rozmělnění dopravy, a navazující infrastruktura bude tak z většinové části financováno zvýhodněným úvěrem. NRB svými zvýhodněnými úvěry financuje kromě soukromého podnikatelského sektoru právě i projekty veřejné infrastruktury, od pečovatelských domů, kulturních a sportovních zařízení přes veřejné osvětlení a kanalizaci až po výstavbu budov veřejné správy a rozvoj průmyslových areálů. „Podporou těchto typů projektů přispívá naše banka k hospodářskému a sociálnímu rozvoji České republiky a ke zlepšování životních podmínek v našich městech a obcích,“ říká Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB.

„V loňském roce jsme na rozvoj infrastruktury poskytli městům a obcím 1,1 miliardy korun, jak na investičně náročnější projekty, jako například pořízení nových tramvají, tak i na ty menší, například na rozvoj vodohospodářské sítě, výstavbu mateřské školy, místní komunikace či zbudování komunitního centra,“ doplňuje s tím, že i v letošním roce bude v této podpoře nadále pokračovat.

Sdílejte příběh

O spolupráci

Město si vezme třicetimilionový úvěr od Národní rozvojové banky. 200 metrů propojovací komunikace, od které se očekává rozmělnění dopravy, a navazující infrastruktura bude z většinové části financováno zvýhodněným úvěrem.  Součástí projektu je ale také smíšená stezka pro chodce a cyklisty, protihluková stěna, veřejné osvětlení, přeložky jednotlivých sítí, úprava zastávky MHD

O společnosti

Žďár nad Sázavou leží ve stejnojmenném okrese v kraji Vysočina. Žije v něm přibližně 20 tísíc obyvatel. 

Podobné příběhy

Ve stínu dvou největších měst v okrese, přesto nepřehlédnutelné

Postoloprty jsou menším městem s necelými 4 700 obyvateli. Místní podmínky pro investice většího charakteru nejsou proto vždy ideální, ať už personálně, nebo finančně. „Přesto se snažíme, abychom nezůstávali ve stínu mnohem větších okolních měst Žatec a Louny. Využíváme každou příležitost, která se nabízí,“ říká starosta Zdeněk Pištora.

Na Šlapanicku vznikly nové cyklostezky, zafinancovat je pomohla ČMZRB

Zvýšit bezpečnost cyklistů byl jeden z důvodů, proč se Dobrovolný svazek obcí Šlapanicko rozhodl zbudovat na svém území nové cyklostezky. Prvních sedm kilometrů je už hotových a díky nim došlo k propojení několika obcí tak, že se nechá prakticky po rovině a mimo silnici dojet z Brna-Slatiny přes Šlapanice až do Židlochovic a napojit se tak na cyklostezku, která vede do Vídně. Projekt svazek předfinancoval zvýhodněným úvěrem z programu OBEC 2 od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB).

Vesnice u rakouských hranic, která se chce rozvíjet a být moderní

Na Třeboňsku, tři kilometry od rakouských hranic, leží vesnice Rapšach. Obec, která má více než 650letou historii. Za dob první republiky v ní žilo přes dva tisíce obyvatel, ale vlivem dějinných událostí se jejich počet zmenšil a v dnešní době zde má svůj domov necelých šest set lidí.