Rozhovor vyšel v časopise Moderní obec č. 10/2022.
***
Požádali jsme starostu města Znojma Ing. Jakuba Malačku, MBA, zda by projekt našim čtenářům aspoň ve stručnosti představil.
„Na úvod bych chtěl uvést, že Národní rozvojová banka nám poskytla 90procentní dotaci právě na přípravu energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC. Dotace pomůže s financováním úvodního poradenství, zpracováním analýzy vhodnosti vybraných objektů, zpracováním zadávací dokumentace a organizací zadávacího řízení pro výběr dodavatele, případně také zpracování dokumentů pro podání žádosti o dotaci z Operačního programu Životního prostředí na zateplení příslušných objektů. Takže pomoc je to opravdu velká.“ To jsou slova starosty města.
Nové věci a opatření se často nerodí snadno, provází je mnoho překážek. Jak nápad na realizaci projektu vznikl, kdo byl jeho průkopníkem a hnacím motorem?
Dlouhodobě se ve vedení města snažíme o snižování provozních nákladů a samozřejmě i o vytváření energetických úspor. Nad EPC metodou jsme již nějakou dobu přemýšleli, ale v momentě, kdy jsme se dozvěděli, že je možno navíc získat dotaci od Národní rozvojové banky (NRB), bylo jasné, že touto cestou budeme chtít jít. Souhlasilo s ní nejen celé vedení, ale i zastupitelstvo.
Rozhodnutí bylo pod tlakem okolností tedy kvůli finančním úsporám, nebo spíše díky ideálům a celkovému směřování k trvalé udržitelnosti? Jinými slovy, kvůli životnímu prostředí?
Životní prostředí a udržitelnost je pro nás ve Znojmě velmi důležité téma. Aktuální situace si žádá rychlé kroky a řešení. Takže to spíše uspíšilo naše jednání. Není to ovšem jediný krok, který jsme učinili k vyšší energetické soběstačnosti.
V kolika objektech se budou realizovat úsporná opatření a jaká konkrétně?
Pro aplikace EPC bylo vytipováno 14 budov ve vlastnictví města, mezi kterými jsou administrativní budovy města Znojma, sportovní zařízení, školy, domy zvláštního určení a další zařízení občanské vybavenosti.
Co by ta opatření měla přinést, zlepšit a s jakou dobou návratnosti? Samozřejmě, teď je projekt ve fázi příprav, těžko odhadnout přesně úspory, ale jaký má být cílový stav?
Opatření přinesou díky investicím do úsporných opatření především snížení spotřeby. Bohužel dobu návratnosti vám nyní neřeknu, protože ta se odvíjí právě od míry investic, což zatím nemáme spočítáno. Jedná se ale o komplexní investici do budov. Tedy výměny zdrojů tepla a ohřevu teplé vody, osvětlení, rekuperace, chlazení, modernizace/rekonstrukce rozvodů, zateplení atd.
Jak byste hodnotil dosavadní spolupráci s bankou – NRB?
Spolupráce je na velmi vysoké úrovni a jsem moc rád, že se nám podařilo ji takto navázat. Navíc nám NRB vybrala „projektantskou firmu“, kterou je Technická univerzita Ostrava. Je to opět instituce, v níž
máme velikou důvěru, zejména v její nezávislost a odbornost.
Možná je to předčasná otázka, jste teprve na začátku. Přesto se zeptám, zda na základě dosavadních zkušeností byste NRB doporučil i dalším obcím, které by se chtěly do podobných aktivit pustit?
Určitě ano. Skutečně ta pomoc není jen finanční, ale i odborná, což je veliký přínos.
Jaké jsou vaše nejbližší plány v energetice, co chystáte pro další období?
Opatření je hned několik. V pondělí 12. 9. jsme uspořádali celorepublikovou konferenci, která otevřela otázku fotovoltaiky v památkově chráněných územích, zpracováváme studii na využití tzv. štěpky ve vybraných kotelnách v objektech ve vlastnictví města a ve středu 14. 9. jsme podepsali memorandum se společností FCC Česká republika. Společným cílem je prověřit možnost vybudování základny pro výrobu tuhého alternativního paliva z energeticky využitelných odpadů a jeho využití jako jednoho z budoucích zdrojů pro výrobu tepla ve Znojmě. Plánů máme tedy hodně.
Ze všech velkých měst na Moravě má starobylé město Znojmo velké působivé panorama. U Znojma řeka Dyje opouští hluboký kaňon mezi posledními výběžky Českomoravské vysočiny (Národní park Podyjí) a vtéká do rovinatých plání Dyjsko-svrateckého úvalu. Členitost terénu utvářela dnešní tvář města. Nejvýše položená a také nejstarší část Znojma – Hradiště sv. Hippolyta – je důmyslně situovaná na ostrožně sevřené ze tří stran údolím Dyje, Gránického a Pivovarského potoka. Středověké město Znojmo s hradem však využilo svažitou a prostornou pláň na protější straně Gránického údolí. V novověku se odtud mohlo rozšiřovat severozápadním a jihovýchodním směrem, neboť na severovýchodě zůstává dodnes limitem zaříznuté údolí potoka Lesky. Dnes žije ve znojemské sídelní aglomeraci včetně přilehlých samostatných obcí přes 40 tisíc obyvatel, v republikovém porovnání se tedy jedná o středně velké město. Architektonická tvář Znojma však vypovídá o mnohem významnějším postavení města v jeho minulosti.