Dlouhá chvíle mohla za to, že dnes má největší firmu na výrobu knedlíků v ČR

dlouhodobá spolupráce pořízení nové technologie výstavba výrobního areálu záruka zvýhodněný úvěr
2 listopadu, 2018
O podnikání začal pan Svoboda přemýšlet už ve svých třiceti letech. Doba, v níž žil, mu to však neumožnila, takže si svůj sen začal plnit až po padesátce.

Nejdříve to zkoušel s provozem bufetů, nakonec se mu ale staly osudnými domácí knedlíky. Zájem o ně byl v devadesátých letech velký, protože byly poctivé a nešizené. Každoročně tak navyšoval jejich produkci a dnes vede největší knedlíkárnu v České republice. Zaměstnává přes sto lidí, své výrobky dodává do všech maloobchodních řetězců a stabilně na ročních tržbách překračuje hranici 200 milionů korun.

Milan Svoboda je vyučený automechanik. V šedesátých letech, kdy poprvé ucítil potřebu podnikat, pracoval jako řidič náklaďáku a bagrista na stavbách, kde se dalo dobře si vydělat. S příjezdem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se ale jeho sny na čas rozplynuly. Stal se údržbářem zemědělského družstva v Blučině, kde se díky znalostem traktorových motorů výborně zapsal a brzy byl povýšen na vedoucího mechanizační dílny. O osm let později mu bylo nabídnuto křeslo starosty místního národního výboru v Blučině, které přijal, a úspěšně vedl obec, kde celý život žil, až do sametové revoluce.

Dlouhá chvíle a vznikly knedlíky

„Tehdy mi jeden můj kamarád nabídl, jestli bych u nich ve škole nechtěl vést bufet. Ucítil jsem svou šanci, protože v té době nebyl na školních chodbách ani automat na kafe, natož stánek nabízející svačinu či oběd, a rozjel jsem občerstvení na dvou fakultách VUT v Brně,“ vzpomíná na své začátky Milan Svoboda. Jídlo do bufetů mu připravovala manželka se svou kamarádkou v kuchyni, kterou udělal z garáže svého rodinného domu a vybavil ji kuchyňským robotem a dalším zařízením pro závodní stravování.

„Vedlo se nám docela dobře, ale tak nějak jsem tušil, že to není to pravé ořechové,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky Milan Svoboda a dodává: „Jednoho dne jsem pak přišel domů a tam bylo z dlouhé chvíle uvařených dvacet knedlíků. Manželka jen řekla, že je mám zkusit jít někam prodat.“ Zašel proto do místní Jednoty, kde je skutečně koupili a poprosili o další. Do týdne mu pak zavolala vedoucí obchodu Pramen v sousedních Židlochovicích, jestli by nedovážel knedlíky i jim. Psal se rok 1990 a pan Svoboda měl již o svém podnikání jasno.

Z Jednoty do všech řetězců

Výroba knedlíků na začátku devadesátých let raketově stoupala. Svoji stodvacítku, s níž své výrobky po okolí rozvážel, vyměnil za starší dodávku, kterou pořídil nepojízdnou a s kamarádem ji opravil. A svoji domácí knedlíkárnu, umístěnou v garáži předělané na kuchyň, přesunul do staré hospody, již zrekonstruoval. Brzy k ní pak přistavěl nové prostory pro produkci, sociální zařízení a chlazené sklady.

Velkovýroba klasických knedlíků se od roku 1994 začala rozšiřovat ještě o další produkty, a to ovocné a bramborové knedlíky. „Dnes vyrábíme asi 64 druhů výrobků. Hlavním tahounem jsou klasické přílohové knedlíky, které tvoří asi 75 procent tržeb, potom jsou bramborové knedlíky, dále ovocné plněné knedlíky a nakonec listová těsta,“ přibližuje Milan Svoboda.

Jeho produkty v ČR odebírají hlavně obchodní řetězce, jako je Ahold, Lidl, Tesco, Kaufland, Penny, Makro, Globus a Billa, ale také celá řada gastronomických zařízení, nemocnic a drobných odběratelů. Provozuje také e-shop. „Co se zahraničí týče, dodáváme knedlíky téměř do všech řetězců na Slovensku a několikrát měsíčně je vozíme jednomu odběrateli do Anglie,“ říká majitel největší české firmy na výrobu knedlíků.

Vstup do EU a nový závod

Financování nákupu nových technologií probíhalo od počátku bez větších potíží a za využití úvěrů od Komerční banky, od roku 1998 pak i úvěrů a příspěvků na úroky od ČMZRB. Produkce společnosti Svoboda – výroba domácích knedlíků rostla každoročně až o 150 procent, a tak k navrácení těchto investic docházelo vždy během několika let. Když se pak kolem roku 2000 veřejně spekulovalo o vstupu ČR do EU, začal se pan Svoboda domnívat, že by v nových podmínkách, především co se týče nových předpisů na výrobu a hygienu, nemusel uspět. A tak zašel do banky a poptal se, jestli by dostal úvěr na zbudování závodu na výrobu knedlíků.

Dostal příslib a pustil se do práce. „V té době ale přecházela Komerční banka pod francouzského majitele a nakonec mi bylo řečeno, že se mám zeptat jinde. Obcházel jsem další finanční instituce, ale všude mi byli ochotni půjčit tak 15 milionů, protože náš roční obrat v té době byl 20 milionů. Jenže zbudování fabriky mělo stát 35 milionů,“ přibližuje své tehdejší starosti Milan Svoboda a doplňuje: „Nakonec jsme se domluvili v Citibank a za spolupráce s ČMZRB se podařilo v letech 2000–2001 vybudovat v Blučině nový závod na výrobu knedlíků na zelené louce a v roce 2009 ho rozšířit ještě o další výrobní halu.“

Expanze do Německa

Největší česká knedlíkárna, sídlící v malém městečku Blučina na jižní Moravě, dnes jede na dvousměnný provoz, dvakrát v týdnu na třísměnný a zaměstnává přes 100 lidí. „Nikdy jsem nesnil o tom, že bych mohl vybudovat takto velkou společnost, ale měl jsem to štěstí, že jsem se obklopil poctivými a slušnými lidmi a s takovým kolektivem to šlo samo. Jen jsem ho trochu směroval a těm mladším radil. A zdá se, že dobře, když jsme tam, kde jsme,“ říká majitel společnosti Svoboda – výroba domácích knedlíků.

Milan Svoboda v příštím roce oslaví 80. narozeniny, a přesto má spoustu energie do realizace svých dalších plánů. „Podnikatel musí mít vize, kterým věří, a musí je prosazovat. Někdy stačí mírně odbočit, ale stále jít vpřed. Řídím se heslem ‚Kdo chvíli stál, stojí opodál‘,“ prozrazuje. V letošním roce se jeho firmě otevřely nové řetězce a mimo to plánuje se společností Lidl expandovat na německý trh. „Budeme muset také dále investovat do nové výrobní haly a moderní robotizované technologie,“ uzavírá majitel největší české společnosti na výrobu knedlíků.

Sdílejte příběh

O spolupráci

Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytla panu Svobodovi a jeho společnosti od roku 1998, kdy byla zahájena spolupráce, sedm produktů. Jednalo se o příspěvky na úhradu úroků, záruky k investičním úvěrům a investiční úvěr. ČMZRB tak pomohla firmě Svoboda – výroba domácích knedlíků financovat nákup nových technologií (konvektomaty, vařicí boxy, hnětačky na těsto atp.), zbudovat výrobní závod v Blučině a jeho rozšíření v první dekádě 21. století.

O společnosti

Milan Svoboda začal s výrobou knedlíků v roce 1990 jako fyzická osoba, s. r. o. založil o šest let později. Jeho strategií bylo vybudovat obchodní kontakty s expandujícími obchodními řetězci v ČR. To se mu podařilo a dnes dodává své výrobky do sítě společností, jako jsou Ahold, Spar, Tesco, Makro, Penny, Lidl či Globus. Jeho produkty ale odebírají také školy, nemocnice, restaurace, hotely, penziony a jídelny po celé ČR. Kromě českého trhu dodává společnost své výrobky také na Slovensko a v menší míře do Velké Británie. Plánuje expandovat do Německa. Firma pana Svobody dnes zaměstnává přes 100 lidí a její obrat každoročně přesahuje 200 milionů korun.

Podobné příběhy

Základem úspěchu je rozumět řemeslu a poskytovat ten nejlepší servis

Vladimír Bechyně pochází z malé vesničky a jeho snem bylo stát se zemědělcem. Místo toho ale v roce 1958 nastoupil do hodinářství a později se stal vedoucím v obchodě s hodinkami ve Štěpánské ulici v Praze.

Úspěch hokejistů stojí za vznikem firmy, do jejíchž dresů se oblékají přední sportovci

Radoslav Navrátil vyrůstal na venkově a užíval si přirozeného pohybu. V zimě hrál s kamarády hokej na rybníku, v létě s nimi kopal do míče na hřišti. Lezl po stromech, jezdil na kole, skákal přes potok. Více sportovat už nepotřeboval. Nikdy by ho proto ani nenapadlo, že se mu zrovna sport stane osudným.

Textilní závod, díky kterému je zachována česká tkalcovská tradice

Počátky historie tkalcovny v Libštátě, v městečku ležícím v podhůří Krkonoš, sahají až do konce 19. století. Jedním z jejích prvních majitelů byl i dr. Karel Kramář, první předseda vlády samostatné ČSR.